Studie Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) odhaduje, že do roku 2030 by mělo v ČR vyrůst 20 vodíkových plnicích stanic pro kamiony a nákladní auta. Německo jich se svou hustou dálniční sítí bude potřebovat zhruba 300 a například Slovensko 10.

Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFID) je potřeba dosáhnout celoevropského cíle, kterým je výstavba zhruba 300 vodíkových čerpacích stanic pro nákladní vozidla do roku 2025 a nejméně 1000 stanic do roku 2030.

Očekává se, že v rámci Evropské unie a Velké Británie bude do deseti let v provozu nejméně 60 tisíc nákladních vozidel na vodík. Vodíkové čerpací stanice pro nákladní vozidla by měly poskytovat denní kapacitu nejméně šest tun H2 a k dispozici by měly být minimálně dvě tankovací pistole na každé stanici.

Podle AFID by si měly členské státy stanovit závazné cíle tak, aby byl do roku 2025 a 2030 garantován nezbytný počet čerpacích stanic napříč celou unií.

Infrastruktura zatím chybí

Infrastruktura nezbytná pro tankování nákladních vozidel na palivové články dnes v Evropě prakticky chybí. Těžká nákladní vozidla nemohou navíc z důvodu vyššího výkonu a energetických nároků využívat stávající infrastrukturu pro osobní vozy.

Česko je v rozvoji vodíkové infrastruktury na začátku. Letos by měly vzniknout v síti Benzina první vodíkové čerpací stanice pro osobní auta a do roku 2023 by mohlo být vybudováno šest až osm čerpacích stanic na vodík. Podle odhadu ministerstva průmyslu by v tuzemsku za deset let mohlo jezdit 60 000 až 90 000 aut na vodíkové články.

Vlády evropských zemí spatřují ve vodíku možnost, jak snáze dosáhnout nízkých nebo nulových emisí. Největším problémem je zpracování paliva do formy využitelného média. S dostatečnými investicemi je však možné nalézt metody šetrné k životnímu prostředí. Potřebná tankovací infrastruktura se rozrůstá a v současnosti je po celé Evropě přes 300 vodíkových stanic pro osobní vozy.

Toyota přichází s Mirai i vodíkovými nákladními auty

První elektromobily na vodíkové palivové články se již v Evropě prodávají. Například Toyota Mirai druhé generace je už i na českém trhu a celosvětově si ji pořídilo více než 10 000 zákazníků. Na jednu nádrž ujede více než 600 kilometrů a natankování trvá 3-5 minut. Toyota vyvíjí i nákladní vozy na vodík nebo vodíková plavidla. Příkladem je loď Energy Observer, která je na testovací plavbě kolem světa.

ZDROJ: transport-logistika.cz

Scania opět nenašla přemožitele a již pátý rok v řadě získala ceněný titul „Green Truck“. Prestižní srovnávací test je organizován dvěma předními německými odbornými časopisy a v průběhu let se stal pro dálková nákladní vozidla něco jako světovým šampionátem v oblasti efektivity dopravy.

„Slova, která se mi vybavují, jsou: ‚maximální úspěch‘ a ‚hodnota pro zákazníka‘,“ uvádí Stefan Dorski, výkonný viceprezident a vedoucí divize nákladních vozidel Scania, v reakci na zprávy o posledním triumfu společnosti a zisku ocenění „Green Truck“. Tento výsledek zároveň znamená, že všichni ostatní účastníci prakticky bojují vždy až o druhé místo.

„Zvítězit v tomto testu pět let po sobě je výkon, který by snad ani neměl být možný. Přesto se nám to podařilo. Vnímám to jako jasný důkaz toho, jak technologie hnacího řetězce společnosti Scania podporují naše zákazníky v jejich neustálém úsilí o dosahování nejlepší celkové hospodárnosti provozu.“

Soutěž „Green Truck“ je pořádána německými odbornými časopisy „Trucker“ a „VerkehrsRundschau“. A test v roce 2021 nebyl o nic méně náročný než testy v předchozích letech. Organizátoři stanovili pro nákladní vozidla celkovou hmotnost soupravy 32 tun a výkon až 430 k. Testování probíhalo na zkušební trase s délkou 342,8 km severně od Mnichova.

V letošním roce se společnost Scania zapojila do testu s tahačem R 410, který dokázal zaznamenat výsledek, díky němuž zanechal zbytek pole daleko za sebou: naměřená průměrná spotřeba nákladního vozidla byla 23,53 litru na 100 km, přičemž tomuto tahači značky Scania se rovněž podařilo dosáhnout nejvyšší průměrné rychlosti, jež činila 80,60 km/h.

Vzhledem k tomu, že části testovací trasy jsou poměrně náročné a obsahují strmá stoupání, se rozhodně jedná o úctyhodný výkon. „Snaha nabízet nejefektivnější nákladní vozidla není jen součástí DNA společnosti Scania a něčím, o co neustále usilujeme. Je také nesmírně důležitá pro boj s klimatickými změnami a pro dosažení našich ambiciózních vědecky podložených cílů,“ doplňuje Dorski.

„I když se elektrifikace již rozvíjí, potřebujeme k zajištění cílů stanovených v Pařížské dohodě nejefektivnější spalovací motory, k čemuž přesně se společnost Scania zavázala.“ Společnost Scania považuje tyto testy pořádané odborným tiskem za velmi významný faktor v rámci procesu vývoje.

Kromě toho mají také obrovský význam pro potenciální kupující nákladních vozidel, protože testy od odborného tisku a hodnocení, která provádějí nezávislí novináři, patří ve skutečnosti mezi nejrelevantnější informace pro zákazníky dostupné na trhu.

„Někteří lidé si mohou myslet, že nákladní vozidla v těchto testech organizovaných odborným tiskem jsou „speciálně upravena“ nebo nějak účelově vyrobena. Tak to však rozhodně není,“ vysvětluje Dorski. „Jedná se o běžná sériová nákladní vozidla, která si naši zákazníci mohou objednat. Je pravda, že jim je sice věnována náležitá péče a údržba, což ale doporučuji provádět všem majitelům nákladních vozidel. Opravdu skvělou skutečností na soutěži ‚Green Truck‘ a dalších testech pořádaných odborným tiskem je, že tito vítězové značky Scania jsou stejným druhem nákladních vozidel, která naši zákazníci používají v rámci svých každodenních činností.“

ZDROJ: transport-logistika.cz

Světová asociace LPG (WLPGA) každoročně vyhlašuje LPG day, který připomíná význam i aktuální trendy v oblasti využití zkapalněného ropného plynu (LPG). V Česku si LPG stále drží čelní pozici v segmentu alternativních paliv. Jeho význam nicméně roste jakožto zdroje energie pro domácnosti i firmy. V tuzemsku je totiž nemálo lokalit, které nejsou plynofikovány a s blížící se nutnou odstávkou starých kotlů na tuhá paliva může být topné LPG vhodnou alternativou zemního plynu. Do budoucna pak může být fosilní LPG zcela nahrazeno bioLPG, které pochází z obnovitelných zdrojů.

Téma letošního ročníku Dne LPG, který připadá na 7. června, je udržitelné zotavení z pandemie COVID-19. LPG totiž může hrát důležitou roli při formování budoucnosti energetické udržitelnosti. Jde o univerzální i ekologický zdroj energie s plně rozvinutou infrastrukturou. „Nejde o to konkurovat ostatním alternativním zdrojům. Nicméně v situaci, kdy je třeba podpořit ekonomiky a stabilizovat veřejné rozpočty, nevidím prostor na rozsáhlé investice do zavádění alternativ typu elektřina, vodík nebo LNG. S větší podporou zavedených technologií ale můžeme již v krátkodobém a střednědobém horizontu otočit trend nárůstu emisí z dopravy, než se skutečně prosadí vozidla s nulovými emisemi,“ říká Ivan Indráček, předseda České asociace LPG (ČALPG).

Světová asociace LPG (WLPGA) každoročně vyhlašuje LPG day, který připomíná význam i aktuální trendy v oblasti využití zkapalněného ropného plynu (LPG). V Česku si LPG stále drží čelní pozici v segmentu alternativních paliv. Jeho význam nicméně roste jakožto zdroje energie pro domácnosti i firmy. V tuzemsku je totiž nemálo lokalit, které nejsou plynofikovány a s blížící se nutnou odstávkou starých kotlů na tuhá paliva může být topné LPG vhodnou alternativou zemního plynu. Do budoucna pak může být fosilní LPG zcela nahrazeno bioLPG, které pochází z obnovitelných zdrojů.

I když loni na českých silnicích výrazně přibylo elektromobilů i plug-in hybridů, LPG je v oblasti mobility stále na čele. Celkově na tuzemských silnicích jezdí asi 170 tisíc vozidel na LPG a tomu odpovídá i hustá síť čerpacích stanic s prodejem autoplynu. Standardních čerpaček, které prodávají benzín a naftu jsou necelé tři tisíce, zatímco míst s prodejem LPG je asi třetina, tedy necelá tisícovka. Motorizace umožňující spalování LPG se vrátily do nabídky některých automobilek a například Dacia chystá na rok 2021 nové SUV Bigster, které bude také dostupné v tovární variantě na LPG. Většina LPG automobilů nicméně vzniká dodatečnými přestavbami. Loni to bylo asi 4000 vozidel, což je necelých 80 % z celkového přírůstku automobilů na LPG.

Podobný trend pokračuje letos. Na základě statistik Ministerstva dopravy odhaduje ČALPG, že v za prvních pět měsíců letošního roku bylo uskutečněno více než 1300 přestaveb na LPG. Současně bylo dle Svazu dovozců automobilů letos do konce května registrováno 687 nových vozů na LPG. To je dohromady asi 2000 „nových“ LPG automobilů. Přitom plug-in hybridů přibylo podle analýzy Centra dopravního výzkumu do konce května 1720 a elektromobilů 988. „Přestavby se ale netýkají jen starších motorizací s nepřímým vstřikem paliva do válců. Dodavatelé přestavbových sad drží krok s aktuální nabídkou automobilek, což umožňuje přestavbu širokého spektra vozidel s přímým i duálním vstřikováním,“ doplňuje Ivan Indráček s tím, že dostupný je například i přestavbový kit pro koncernové motory 1,5 TSI 110 kW, který pohání třeba novou Octavii čtvrté generace.

Potenciál LPG ale není jen v dopravě. V září roku 2022 skončí možnost topit doma starými kotli na tuhá paliva první a druhé emisní třídy a tyto kotle už nepůjde legálně provozovat. Podle různých odhadů jich začátkem tohoto roku přitom bylo ještě v provozu více než 300 tisíc. Velký počet domácnosti tak čeká výměna zdroje tepla, což je dobrá příležitost pro přechod na čistší i úspornější vytápění. „Jako jedno z řešení zvláště u starších a energeticky náročnějších domů se nabízí zemní plyn. Problém však může být v nákladném zbudování plynové přípojky, ale i celkové nedostupnosti distribuční soustavy. A zdaleka nejde jen o odlehlé příhraniční oblasti, protože nižší míra plynofikace se týká například širšího okolí Prahy nebo Jihočeského kraje,“ vysvětluje Ivan Indráček. „Alternativou zemnímu plynu ale může být LPG, resp. čistý propan ze zásobníku umístěného na pozemku poblíž domu. Zásobník může být nad i pod zemí, příp. polozapuštěný, a při kapacitě 4 850 litrů poskytne 27 megawatthodin energie, což pokryje roční vytápění a ohřev vody v běžném rodinném domě,“ dodává Ivan Indráček.

Ačkoli se LPG považuje za ekologické palivo, stále jde o fosilní zdroj energie. V celosvětovém měřítku pochází 60 % LPG z těžby zemního plynu, zbývajících 40 % z rafinace ropy. Budoucnost je nicméně ve větší ekologizaci tohoto paliva. Podle nedávno publikované studie „BioLPG: A Renewable Pathway Towards 2050“ Evropské asociace LPG (Liquid Gas Europe) budou hrát plyny z obnovitelných zdrojů klíčovou roli v přechodu k energetickým zdrojům šetrným k životnímu prostředí. I v Česku se tak od loňska již můžeme setkat s bioLPG. Letos v květnu už bylo na český trh dodáno více této komodity než za celý rok 2020, byť stále jde v celkovém měřítku o zanedbatelný objem. Na některých čerpacích stanicích je tak v současnosti k dostání LPG obsahující příměs biopropanu, jenž vznikl jako vedlejší produkt při výrobě hydrogenovaného rostlinného oleje (HVO), který nahrazuje nepopulární biopaliva první generace.

Z chemického hlediska je bioLPG naprosto stejné jako jeho fosilní varianta. K úspoře emisí – bioLPG má z hlediska celého životního cyklu paliva až o 80 % nižší uhlíkovou stopu než klasické LPG – tak dochází nikoliv při spalování, ale při výrobě paliva. Obě komodity lze samozřejmě také libovolně míchat a bioLPG může nakonec to fosilní zcela nahradit. „Podstatné je, že díky dostatečně rozvinuté infrastruktuře lze přejít na bioLPG prakticky ze dne na den. Předcházející investice do dodavatelského řetězce LPG a zařízení tak budou nést užitek i v budoucnu, aniž by byly nutné rozsáhlé investice do zcela nových technologií,“ zdůrazňuje Ivan Indráček a dodává, že ve schvalovacím procesu je nyní výzkumný projekt ohledně potenciálu produkce bioLPG v Česku. Podle zmíněné studie Liquid Gas Europe by měla být budoucí poptávka po LPG na evropském trhu v horizontu 30 let zcela uspokojena díky bioLPG vyrobenému z evropských obnovitelných zdrojů.

ZDROJ: elogistika.info