Nejvíce vybodovaných motoristů bylo v Moravskoslezském kraji.

Přes 40.000 řidičů přišlo loni o řidičské oprávnění kvůli dosažení maximálního počtu 12 trestných bodů. Alespoň jeden bod v hodnocení pak mělo více než 423.000 motoristů, tedy 6,2 procenta všech registrovaných řidičů, přičemž jejich podíl v posledních letech pravidelně klesá. Vyplývá to ze statistik ministerstva dopravy. Bodový systém v Česku funguje 15 let, stát nyní připravuje jeho revizi.

Podle dat tak bylo v bodovém systému loni evidováno 40.406 motoristů, kteří dosáhli maximálního počtu bodů a přišli tak o oprávnění. To je asi o 500 více než před rokem. Nejvíce jich bylo v Moravskoslezském kraji. Alespoň jeden trestný bod pak úřady evidovaly u 423.712 řidičů, kteří se dopustili nějakého přestupku započítávaného do bodového hodnocení řidičů. Přibližně každý 16. řidič tak měl v registru evidován nějaký bod. Je to nejnižší číslo od zavedení bodového systému v roce 2006. Podíl bodovaných klesá nepřetržitě od roku 2009.

Mezi nejčastější přestupky, za které jsou udělovány body, tradičně patří překročení rychlosti v obci o méně než 20 km/h, nepřipoutání se bezpečnostními pásy a používání mobilního telefonu za jízdy.

Někteří řidiči zkoušejí snižovat své bodové konto absolvováním dobrovolného školení bezpečné jízdy. Při jeho úspěšném absolvování získají nárok na odečet tří trestných bodů. Loni toho využilo 1315 řidičů. Motoristům jsou také umazávány čtyři body v případě, že se 12 po sobě jdoucích měsíců nedopustili žádného „bodovaného“ přestupku. Vloni se takto snížilo bodové skóre u více než 381.000 řidičů.

Ministerstvo dopravy v současnosti chystá nový bodový systém. Návrh zjednodušuje bodový systém na tři sazby, které budou udělovány podle závažnosti přestupků. Návrh dále zpřísňuje sankce za závažné přestupky, za něž bude hrozit až tříletý zákaz řízení. Zvýší se u nich i pokuty. U bagatelních prohřešků, jako jsou například špatné parkování či mírně překročení rychlostí, se naopak sanice sníží. V současnosti je návrh ve Sněmovně.

ZDROJ: ČTK/zdopravy.cz

Studie Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) odhaduje, že do roku 2030 by mělo v ČR vyrůst 20 vodíkových plnicích stanic pro kamiony a nákladní auta. Německo jich se svou hustou dálniční sítí bude potřebovat zhruba 300 a například Slovensko 10.

Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFID) je potřeba dosáhnout celoevropského cíle, kterým je výstavba zhruba 300 vodíkových čerpacích stanic pro nákladní vozidla do roku 2025 a nejméně 1000 stanic do roku 2030.

Očekává se, že v rámci Evropské unie a Velké Británie bude do deseti let v provozu nejméně 60 tisíc nákladních vozidel na vodík. Vodíkové čerpací stanice pro nákladní vozidla by měly poskytovat denní kapacitu nejméně šest tun H2 a k dispozici by měly být minimálně dvě tankovací pistole na každé stanici.

Podle AFID by si měly členské státy stanovit závazné cíle tak, aby byl do roku 2025 a 2030 garantován nezbytný počet čerpacích stanic napříč celou unií.

Infrastruktura zatím chybí

Infrastruktura nezbytná pro tankování nákladních vozidel na palivové články dnes v Evropě prakticky chybí. Těžká nákladní vozidla nemohou navíc z důvodu vyššího výkonu a energetických nároků využívat stávající infrastrukturu pro osobní vozy.

Česko je v rozvoji vodíkové infrastruktury na začátku. Letos by měly vzniknout v síti Benzina první vodíkové čerpací stanice pro osobní auta a do roku 2023 by mohlo být vybudováno šest až osm čerpacích stanic na vodík. Podle odhadu ministerstva průmyslu by v tuzemsku za deset let mohlo jezdit 60 000 až 90 000 aut na vodíkové články.

Vlády evropských zemí spatřují ve vodíku možnost, jak snáze dosáhnout nízkých nebo nulových emisí. Největším problémem je zpracování paliva do formy využitelného média. S dostatečnými investicemi je však možné nalézt metody šetrné k životnímu prostředí. Potřebná tankovací infrastruktura se rozrůstá a v současnosti je po celé Evropě přes 300 vodíkových stanic pro osobní vozy.

Toyota přichází s Mirai i vodíkovými nákladními auty

První elektromobily na vodíkové palivové články se již v Evropě prodávají. Například Toyota Mirai druhé generace je už i na českém trhu a celosvětově si ji pořídilo více než 10 000 zákazníků. Na jednu nádrž ujede více než 600 kilometrů a natankování trvá 3-5 minut. Toyota vyvíjí i nákladní vozy na vodík nebo vodíková plavidla. Příkladem je loď Energy Observer, která je na testovací plavbě kolem světa.

ZDROJ: transport-logistika.cz

Scania opět nenašla přemožitele a již pátý rok v řadě získala ceněný titul „Green Truck“. Prestižní srovnávací test je organizován dvěma předními německými odbornými časopisy a v průběhu let se stal pro dálková nákladní vozidla něco jako světovým šampionátem v oblasti efektivity dopravy.

„Slova, která se mi vybavují, jsou: ‚maximální úspěch‘ a ‚hodnota pro zákazníka‘,“ uvádí Stefan Dorski, výkonný viceprezident a vedoucí divize nákladních vozidel Scania, v reakci na zprávy o posledním triumfu společnosti a zisku ocenění „Green Truck“. Tento výsledek zároveň znamená, že všichni ostatní účastníci prakticky bojují vždy až o druhé místo.

„Zvítězit v tomto testu pět let po sobě je výkon, který by snad ani neměl být možný. Přesto se nám to podařilo. Vnímám to jako jasný důkaz toho, jak technologie hnacího řetězce společnosti Scania podporují naše zákazníky v jejich neustálém úsilí o dosahování nejlepší celkové hospodárnosti provozu.“

Soutěž „Green Truck“ je pořádána německými odbornými časopisy „Trucker“ a „VerkehrsRundschau“. A test v roce 2021 nebyl o nic méně náročný než testy v předchozích letech. Organizátoři stanovili pro nákladní vozidla celkovou hmotnost soupravy 32 tun a výkon až 430 k. Testování probíhalo na zkušební trase s délkou 342,8 km severně od Mnichova.

V letošním roce se společnost Scania zapojila do testu s tahačem R 410, který dokázal zaznamenat výsledek, díky němuž zanechal zbytek pole daleko za sebou: naměřená průměrná spotřeba nákladního vozidla byla 23,53 litru na 100 km, přičemž tomuto tahači značky Scania se rovněž podařilo dosáhnout nejvyšší průměrné rychlosti, jež činila 80,60 km/h.

Vzhledem k tomu, že části testovací trasy jsou poměrně náročné a obsahují strmá stoupání, se rozhodně jedná o úctyhodný výkon. „Snaha nabízet nejefektivnější nákladní vozidla není jen součástí DNA společnosti Scania a něčím, o co neustále usilujeme. Je také nesmírně důležitá pro boj s klimatickými změnami a pro dosažení našich ambiciózních vědecky podložených cílů,“ doplňuje Dorski.

„I když se elektrifikace již rozvíjí, potřebujeme k zajištění cílů stanovených v Pařížské dohodě nejefektivnější spalovací motory, k čemuž přesně se společnost Scania zavázala.“ Společnost Scania považuje tyto testy pořádané odborným tiskem za velmi významný faktor v rámci procesu vývoje.

Kromě toho mají také obrovský význam pro potenciální kupující nákladních vozidel, protože testy od odborného tisku a hodnocení, která provádějí nezávislí novináři, patří ve skutečnosti mezi nejrelevantnější informace pro zákazníky dostupné na trhu.

„Někteří lidé si mohou myslet, že nákladní vozidla v těchto testech organizovaných odborným tiskem jsou „speciálně upravena“ nebo nějak účelově vyrobena. Tak to však rozhodně není,“ vysvětluje Dorski. „Jedná se o běžná sériová nákladní vozidla, která si naši zákazníci mohou objednat. Je pravda, že jim je sice věnována náležitá péče a údržba, což ale doporučuji provádět všem majitelům nákladních vozidel. Opravdu skvělou skutečností na soutěži ‚Green Truck‘ a dalších testech pořádaných odborným tiskem je, že tito vítězové značky Scania jsou stejným druhem nákladních vozidel, která naši zákazníci používají v rámci svých každodenních činností.“

ZDROJ: transport-logistika.cz