eNews

Každý článek nabitý radami a novinkami, tipy od zkušených logistiků, nákupčích, speditérů i řidičů.

Bezpečnost silničního provozu ve městech je v souvislosti s nárůstem kapacity dopravy i zvyšující se zalidněností jedním z hojně diskutovaných témat posledních desetiletí. Nejvíce postiženi nehodami ve městech jsou takzvaní zranitelní účastníci silničního provozu, tedy chodci, cyklisté a motocyklisté. Podle některých studií na ně připadá až 70 procent úmrtí ze všech smrtelných nehod, které se staly v městských oblastech. Současným trendem v evropských městech je proto snižování rychlostního limitu z 50 km/h na 30 km/h, což například dlouhodobě prosazuje Evropská rada pro bezpečnost dopravy (ETSC) v oblastech se zvýšeným pohybem chodců.

Snížení maximální rychlosti z 50 km/h na 30 km/h poměrně výrazně přispívá k poklesu počtu nehod s těžkým zraněním či usmrcením, navíc lze při nižší rychlosti s velkou pravděpodobností kolizní situaci zcela odvrátit. Například podle zprávy Centra dopravního výzkumu (CDV) dokáže řidič při rychlosti 30 km/h zastavit o 14 metrů dřív než při 50 km/h.

O snižování rychlostního limitu z 50 km/h na 30 km/h ve městech již několik let usiluje také například Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Studie OECD uvádějí, že při takto snížené povolené rychlosti je možné předpokládat pokles počtu nehod s těžkým zraněním zhruba o 70 procent a počet smrtelných nehod až o 90 procent. Důkazem mohou být poznatky z finských Helsinek a norského Osla, kde po zavedení maximální "třicítky" nezaznamenali v celém roce 2019 žádnou smrtelnou nehodu chodce či cyklisty. Bezpečnost provozu ve městech chce OECD zlepšit také četnějším výskytem úsekových měření.

K důvodům většího omezení rychlosti ve městech patří také snaha o snížení emisí i hluku. Podle odborníků je však míra ekologického dopadu třicetikilometrové rychlosti sporná, neboť moderní vozy produkují méně škodlivin při rychlostech až kolem 50-60 km/h. Řešením je spíše plynulejší provoz a větší rozšíření vozidel s alternativním pohonem, tedy elektromobilů a hybridů. Některá německá města zavedla z tohoto důvodu před nedávnem zákaz vjezdu starších dieselových vozů do oblastí, které nesplňovaly limit 40 mikrogramů oxidu dusičitého na metr krychlový v ročním průměru. Týká se to například Berlína, Hamburku či Stuttgartu.

Povolená "padesátka" v obci platí ve většině evropských zemí, výjimkou je například Albánie, kde je povolená rychlost pouze 40 km/h, či Bělorusko, kde se může jezdit 60 km/h. V České republice je maximální povolená rychlost 50 km/h v obcích platná od roku 1997, kdy byla snížena z 60 km/h.

K plošnému snížení rychlosti na 30 km/h ve městech přistoupilo od letošního května Španělsko, podle úřadů se úprava týká zhruba 60 až 70 procent městských ulic a silnic v zemi. "Třicítka" zde platí například na všech městských komunikacích s jedním pruhem v každém směru. Od letošního ledna se povolenou maximální "třicítkou" může jezdit ve většině ulic belgického hlavního města Bruselu, v sousedním Nizozemsku platí v řadě měst tato maximální rychlost již několik let a v platnost by v zemi mělo rovněž vstoupit plošné snížení rychlosti na tento limit. Prakticky po celé Paříži se bude od 30. srpna smět jezdit maximálně třicetikilometrovou rychlostí. Současná "padesátka" zůstane jen na okružních bulvárech, na silnicích v Buloňském lesíku a na několika ulicích kolem Champs-Élysées.

V současné době také v ČR přibývá ve městech zón s maximální povolenou třicetikilometrovou rychlostí, zavádění těchto zón je podporováno i Národní strategií bezpečnosti silničního provozu. Podle vedoucího Besipu Tomáše Neřolda jsou zóny s "třicítkou" v kompetenci měst, které by si měly jejich účinnost lokálně vyhodnotit. Toto omezení rychlosti se většinou týká center a historických částí měst, maximálně "třicítkou" už se jezdí například v některých pražských čtvrtích (Praha 5, 7 či 8), v částech Brna, Olomouce, Slavkově u Brna, v Opavě či Chebu.

V loňském roce byla v rámci konference o bezpečnosti silničního provozu ve Stockholmu schválena tzv. Stockholmská dohoda, kterou podepsalo na 140 zemí, jež se zavázaly přijmout opatření, která do roku 2030 povedou ke snížení počtu vážných nehod ve městech. Jedním z bodů dohody je také zavedení rychlostního limitu 30 km/h v oblastech se zvýšeným výskytem chodců.

ZDROJ: dnoviny.cz

Continental zavede používání recyklovaných PET lahví ve výrobě pneumatik od roku 2022. Na obutí jednoho vozu jich využije více než 60!

Společnost Continental bude od roku 2022 při výrobě pneumatik používat opětovně zpracovaný polyester, získaný z recyklovaných plastových lahví. Nové, trvale udržitelné polyesterové vlákno se získá z polyethylentereftalátových  (PET) lahví mechanickým zpracováním a použije se při výrobě kostry pneumatiky. Ve spolupráci s partnerem a dodavatelem, společností OTIZ (Oriental Industries (Suzhou) Ltd.), specialistou na vlákna a producentem textilií, vyvinul výrobce prémiových pneumatik speciální technologii na recyklaci PET lahví bez chemických zásahů, které byly potřebné v minulosti. Continental tak našel řešení pro zajištění funkčnosti polyesterového vlákna i při vysokém mechanickém namáhání pneumatiky. V průběhu tzv. upcyklace (zhodnocování) se PET lahev promění na vysokovýkonný PET materiál.

„Již v roce 2022 budeme moci ve výrobě pneumatik používat materiál získaný z recyklovaných PET lahví. V rámci našeho inovačního procesu se z recyklovaného PET materiálu spřádají vlákna, přičemž materiál se předtím nemusí rozkládat na jednotlivé složky,“  vysvětluje Dr. Andeas Topp, který odpovídá za materiály, vývoj procesů a industrializaci společnosti Continental. „Na letošním autosalonu IAA MOBILITY v Mnichově představíme vysoce inovativní koncept pneumatiky s polyesterovými vlákny z recyklovaných PET lahví. Použití recyklovaných polyesterových vláken pro nás znamená další důležitý krok směrem k cirkulární ekonomice, propojující různé produkty,“ dodává.

Během recyklačního procesu se láhve nejprve třídí, odstraní se uzávěry a nakonec se mechanicky čistí. Po mechanickém rozkouskování se roztaví a přemění na granulát. Následuje polymerace v pevném stavu a zpracování modifikovaným předením. „Náš speciálně upravený proces výroby nám umožňuje získávat z PET lahví polyesterová vlákna na výrobu pneumatik bez jakéhokoli procesu polymerace monomerů,“ konstatuje Dr. Derren Huang, vedoucí Oddělení výzkumu a vývoje společnosti OTIZ.

Laboratorní zkoušky samotného materiálu i testy pneumatik společnosti Continental ukázaly, že vlákna ze sekundárních surovin disponují stejně dobrými vlastnostmi jako dosud používaná vlákna. Mají stejnou kvalitu jako nový PET materiál, jsou stejně stabilní a obzvláště vhodné pro výrobu pneumatik díky jejich pevnosti v tahu, odolnosti a tepelné stálosti.

Běžný PET se již dlouho používá jako materiál na výrobu pneumatik, protože si zachovává svůj tvar i při vysoké zátěži a teplotách, díky čemuž zajišťuje bezpečnosti i při velmi vysokých rychlostech. Použití recyklovaného PET materiálu šetří cenné zdroje používané při výrobě plášťů – běžná pneumatika pro osobní auto v současnosti obsahuje přibližně 400g polyesterových vláken. To znamená, že v budoucnu se může při výrobě pneumatik na jedno vozidlo použít více než 60 recyklovaných PET lahví.

Cirkulární ekonomika je nedílnou součástí strategie trvalé udržitelnosti společnosti Continental.

Důraz na recyklaci při vývoji a výrobě pneumatik stále stoupá. Nejpozději do roku 2050 plánuje společnost Continental postupně používat při výrobě pneumatik 100% udržitelných materiálů. S používáním recyklovaného PET učiní tento výrobce pneumatik další úspěšný krok směrem k cíli – cirkulární ekonomice.

„Odpad je surovinou zítřka, protože v cirkulární ekonomice vidíme vzor pro budoucnost. Závazek společnosti Continental aktivně přetvářet a prosazovat tuto transformaci nám od začátku poskytuje náskok po naše obchodování v příštích letech, a tím i pro naše přežití v budoucnosti,“ říká Claus Petschick, vedoucí oddělení udržitelnosti společnosti Continental. „Naše ambice je jasná: Nejpozději do roku 2050 chceme ve spolupráci s našimi partnery a dodavateli propojit celý životní cyklus produktu s procesem výroby a ekologického získávání zdrojů.“

ZDROJ: continental-pneumatiky.cz

Společnost Shell Czech Republic nabízí firemním zákazníkům možnost kompenzovat emise CO2 a další skleníkové plyny z natankovaných pohonných hmot prostřednictvím palivových karet Shell. Vyprodukované emise CO2 kompenzuje Shell nákupem tzv. uhlíkových kreditů z mezinárodních projektů pro ochranu a obnovu přírodních ekosystémů.

Shell svým zákazníkům vypočítá celkové množství emisí z využitého paliva (od vytěžení ropy přes výrobu a transport paliva až po jeho finální spálení v motoru) a následně vykompenzuje uhlíkovou stopu paliva nákupem odpovídajícího množství uhlíkových kreditů.

Shell nakupuje uhlíkové kredity z projektů zaměřených na ochranu a obnovu přírodních ekosystémů. Tyto projekty jsou certifikovány mezinárodně uznávanými organizacemi, které zaručují jejich pozitivní a prokazatelný dopad na životní prostředí a snižování emisí. Každý uhlíkový kredit představuje zabránění vzniku nebo snížení objemu emisí o 1 tunu CO2.

V praxi to znamená, že společnost Shell uzavře s firemním zákazníkem dohodu minimálně na jeden rok o poskytování této služby. Výšku poplatku za tuto službu určí podle množství emisí ekvivalentu CO2, které se do ovzduší uvolní v rámci životního cyklu všech natankovaných pohonných hmot (benzinu, motorové nafty, LPG, CNG a AdBlue) zákazníkem. Na konci každého roku Shell vystaví zákazníkovi certifikát s podrobnými údaji o spotřebovaném palivu celého vozového parku a celkových emisí, které s pomocí tohoto programu daná firma kompenzovala.

ZDROJ: www.dnoviny.cz

© 2009 - 2021 TruckAlliance s.r.o. Created by RAAi.